Všechny vůně MAROKA 2. - Kuskus in the head

Kuskus in the head

Doba kolonialismu měla jednu nespornou výhodu – každý měl svého černocha. My toho svého získáváme v okamžiku, kdy se nám Hamu představuje na letišti a nakládá nás do auta. Mohl by nám i leštit boty a sedlat koně. Nebo spíš osly, jak tak koukám kolem sebe, osel je zde stále tradičním dopravním prostředkem. A stejně tak motorka. Večerní ulice jsou zaplavené šňůrou motocyklů, pravděpodobně podomácku slepovaných, ale objevuje se i nespočet skútrů, které (bez vyjímky) jsou všechny rychlejší než moje Sekačka. („Sekačka“ je láskyplné označení mého skútru čínské výroby, který jezdí jen za sucha, a jehož motor předčí i zmíněný zastřihovač trávy. Původně jsem na něm chtěla dojet do Itálie, ale skončili jsme na Mácháči, protože, jak se ukázalo, není vodotěsný!)

Nudnej západ, nudnej, nudnej! Rozvojové země by si mohly nechat cejchovat známku punku na státní vlajku. Kultura, zatím nesvázaná škrobenými předpisy, mísící se s charakteristickým fluidem jižanských národů, rovná se šílený zmatek a mumraj s jakýmsi vnitřním řádem, který ale očím Evropana zůstává utajen. Silnice překřtěné na trojproudové a motorky, které vám de facto přejíždějí přes kapotu, když nemají nikde jinde místo. O světlech, helmách, určeném směru jízdy nebo předepsaném počtu cestujících nemůže být řeč. Co má dvě kola a čtyři nohy, na to se prostě předpisy nevztahují.

Na hlavním náměstí v Marrakéši už si svého černocha můžeš dokonce i vybrat. Není to rasismus, půjde s tebou dobrovolně a rád a udělá, co mu řekneš. Za peníze, samozřejmě. Tedy, půjde s tebou tak jako tak, ať chceš, nebo ne! Úslužnost místních lidí je … obtěžující, řekněme. Svítíš mezi stánky jako hvězda na vánočním stromě a poutáš pozornost div ne celého náměstí. Najednou máš spoustu ,,Good friends“ a všichni ti nabízí ,,good price“ za svůj ,,good matroš“, který kdybys měl všechen vykouřit, odletíš na obláčku do jiné galaxie. V mém případě je to stejně o ničem, zelené byliny mě nedělají dobře, a v těch ojedinělých případech dávné konzumace mi vždy způsobily jen vstupenku do vlastní hlavy, což, vážení přátelé, je docela děsivé místo ! :D

Obecně se nedoporučuje od místňáků, co do látek na dobrou náladu, nic kupovat, a to zejména na frekventovaných turistických místech. Podle marockých zákonů je užívání pro místňáky tolerováno, ale pro turistu se jedná o trestný čin. Existují případy, kdy se specializované skupiny policistů v civilu na turisty přímo zaměřují, nabízejí jim své zboží, a když nic netušící týpek nakoupí, rovnou ho zatknou. Turista pak má jen dvě možnosti: strávit až 6 let v marockém vězení, a nebo zaplatit vysokou kauci. Nakonec na tom Maroko slušně vydělává. Je-li tvoje primární motivace zajet do Maroka na jejich takzvaný ,,kuskus in the head“, je to na tvoji vlastní zodpovědnost. Nikde není psáno, že každý, kdo ti nabízí ,,Wanna be happy?“ je policista. Odlehlé oblasti jsou odlehlé oblasti a náhoda nutně nemusí, ale může být blbec.

Za sebe jsem mnohem nadšenější ze všudypřítomného pomerančového freshe v přepočtu na naše asi za 10 korun dvoudecka. Na hlavní třídě je dokonale k vidění to, o čem jsme se kdysi v zeměpise učili jako o ,,rozevřených nůžkách“. Na jedné straně luxusní hotely a podniky, na druhé extrémní chudoba, žebráci, podivná individua a bosé malé děti. Shrbené babky prodávají to, co našly na ulici, a jejich kolegové to, o co ulici okradli. Ztratí-li se ti záhadně iPhone, máš reálnou šanci, že si ho následující den můžeš zase koupit za polovinu původní ceny, a možná to ještě usmlouváš!

Rozhodně je tady ale živo. Pouliční muzika s Africkými rytmy, které místní lidé mají přirozeně v krvi. Rodiny s dětmi na večerní procházce městem, muži i ženy v družném hovoru proudící bazarem, nebo posedávající jen tak na chodníku. Mezi tím vším svítí stánky, hýkající osly táhnou naložené kárky a ze všech směrů se mezi lidmi proplétají ti šílení mopedáři. V Liberci na ulici je oproti tomu trochu nuda! 
A vůbec nejlepší je pozorovat celé dění nezúčastněně, ze střechy tvého hotýlku s lahví koňaku přivezeného z letiště. Prší tu jen zřídka, a proto většina hotelů má část budovy zastřešenou a část nikoliv. I když nespíš přímo na střeše, zpívaví ptáci si tě po ránu jistě najdou, posadí se před dveře tvého pokoje a ostentativně začnou hulákat. To abys náhodou něco nezaspal!

 

Maroko Afrika